V Bělorusku se stále hraje. Rozhoduje tam prezident, vzpomínají Kristek a Kotásek

Zatímco pandemie koronaviru tvrdě zasahuje do života celosvětové populace, stále se najde země, kde se hraje lední hokej dokonce s přítomností diváků. V Bělorusku vrcholí finále play off, před pár dny tam odstartoval nový ročník fotbalové ligy. Nemoc Covid-19 se šíří po Evropě extrémně rychle, ale východoevropský stát stále žije sportem. Před pár lety tam působili bývalí zlínští hokejisté Jaroslav Kristek a Martin Kotásek. „O všem tam rozhoduje prezident Lukašenko. Co řekne, to zkrátka platí," shodli se oba.
Už i v Bělorusku se umírá na koronavir, ale stadiony jsou stále plné. Vůdce postsovětské země Alexandr Lukašenko označuje globální pandemii za histerii a odmítá přijmout restriktivní opatření. Autoritářský vládce dal lidem recept proti viru: traktor, pole a vodka. „Pokud řekne Lukašenko, že se hokej bude hrát, nikdo si nedovolí odporovat. Nevím, jaký má záměr, ale zřejmě chce posílit imunitu pro lidi. Co mám zprávy, tak těch případů tam nyní přibývá, a to především v okolí Vitebsku u ruských hranic. Naštěstí finálová série za pár dní skončí,“ uvedl čtyřicetiletý Jaroslav Kristek.

Juniorský mistr světa 2000, bývalý útočník Buffala život v Bělorusku dobře zná. Od léta 2012 strávil strávil s přestávkami čtyři sezony v týmu Něman Grodno, krátce naskočil také za Dinamo Minsk v ruské KHL. „Ze začátku jsem nevěděl, co mě tam čeká, ale byl jsem mile překvapen. Lidé jsou tam velmi srdeční a můžete se s nimi bavit kromě politiky prakticky o všem. Většina tamních obyvatel je spokojena se svým životem, mají práci a výplatu. V zemi je nízká kriminalita a problémy co trápí Evropu, se nepřipouštějí,“ pověděl Kristek, který slavil vedle Grodna mistrovský titul v Česku s Karlovými Vary a na Slovensku s Košicemi.

Zkušenosti s hokejem v Bělorusku získal rovněž Martin Kotásek, vedoucí extraligového mužstva Beranů. „Lukašenko miluje hokej a často trénuje na zimním stadionu v Minsku. Vždy tam přišla speciální jednotka s ochrankou, nás zavřeli do kabiny a nesměli jsme ani otevřít okna. Až prošel prezident, tak nás vypustili ven,“ vzpomněl současný člen realizačního týmu extraligových Beranů na nejdéle sloužícího prezidenta v Evropě.

Kotásek přišel do Dinama Minsk v létě 2004 z ruského Permu. V Bělorusku působil na začátku sezony, poté odešel do Polska, kde hrál za Nowy Targ. „Bohužel se týmu příliš nedařilo a jak bývá zvykem, první to odskákali cizinci. Hrál tam se mnou ještě Zbyněk Mařák. Nejvyšší soutěž byla spojená s Lotyšskem a měla slušnou úroveň. Hráli jsme například proti Dinamu Riga nebo Liepaji. Nejen po sportovní stránce se tam žilo dobře. Minsk je krásné a čisté město, zkrátka výkladní skříň státu, ale na venkově už to bylo horší, návrat pár desítek let do historie,“ pověděl šestačtyřicetiletý Kotásek. 

Play off tamní nejvyšší soutěže na přelomu března a dubna vrcholí. Do finále se dostaly týmy Junosť Minsk a Soligorska. Ten vyřadil v sedmé rozhodující bitvě Něman Grodno, kde Kristek působil téměř čtyři sezony. „S řadou bývalých spoluhráčů jsem v pravidelném kontaktu. Jsou rádi, že už nehrají zápasy, ale trénují se tam do konce dubna. V tamní lize působí ještě Ukrajinci, Kazaši. V Grodnu hráli i tři Finové a za pár dnů poletí posledním letadlem do Skandinávie, aby se vůbec dostali domů,“ řekl Kristek.

V době jeho působení v Bělorusku s ním hráli například bývalý zlínský bek Ján Homer ze Slovenska, Daniel Seman, Milan Mikulík, v Grodnu působil trenér Miloš Holaň. „Zlínští hráči Zdeněk Sedlák a Martin Kotásek byli první hokejisté z Česka, kteří nám prošlapali cestu do tamní soutěže. Poté jsem přišel já a další kluci. Podmínky tam byly srovnatelné s ostatními. Prvních pět týmů je na úrovni české extraligy a rozhodně by se tady neztratily,“ uzavřel Jaroslav Kristek. Hráčskou kariéru ukončil loni na podzim ve francouzském Méribelu a začal působit jako asistent trenéra u zlínských juniorů.

Současný vedoucí mužstva extraligových Beranů Martin Kotásek (na snímku vpravo s trenérem gólmanů Richardem Hrazdírou) vzpomíná na angažmá v Bělorusku. FOTO: ZLIN PRESS - JIŘÍ ZAŇÁT